Funkce centrálního vstřikování



PUNTO 55 a 60

Na rozdíl od vícebodového vstřikování má centrální vstřikování jen jeden vstřikovací ventil, který je řízen centrálně přes škrtící klapku. Palivo je, stejně jako u karburátoru, rozdělováno ve sběrném sacím potrubí do jednotlivých válců. Vstřikovací ventil je ovládán elektromagneticky prostřednictvím impulsů od řídící jednotky zapalování.
Palivo je nasáváno z palivové nádrže elektrickým palivovým čerpadlem a přes palivový filtr je vytlačováno k centrální vstřikovací jednotce. Regulátor tlaku udržuje ve vstřikovací jednotce konstantní tlak 1 bar (100 kPa), nezávisle na množství vstřikovaného paliva.
Vzduch je nasáván motorem přes vzduchový filtr a sací potrubí. V sacím potrubí je umístěna škrtící klapka. Úhel škrtící klapky ovlivněný sešlápnutím plynového pedálu zaznamenává potenciometr a slouží řídící jednotce společně s okamžitým počtem volnoběžných otáček a podtlakem v sacím potrubí jako měřítko množství nasávaného vzduchu. Snímač tlaku v sacím potrubí je umístěn společně s relé vstřikování v jednom tělese na straně motoru a je spojen podtlakovým vedením se sacím potrubím.
Řídící jednotka řídí podle množství nasávaného vzduchu okamžik vstřiku a také množství vstřikovaného paliva. Při delším otevření vstřikovacího ventilu je vstřikováno více paliva. Dodatečná čidla a konstrukční prvky zajišťují při všech provozních podmínkách vstříknutí správného množství palivové směsi.
Lambda sonda (snímač obsahu kyslíku) měří obsah kyslíku ve výfukovém plynu a vysílá příslušné napěťové signály řídící jednotce. Řídící jednotka na základě toho mění poměr paliva a vzduchu ve směsi tak, aby byly plyny v katalyzátoru optimálně spalovány.
Snímač teploty nasávaného vzduchu umístěný na vstřikovací jednotce snímá teplotou nasávaného vzduchu, druhý snímač teploty na hlavě válců měří teplotu chladící kapaliny. Tyto teploty nemají žádný vliv na spotřebu paliva.
Magnetický ventil pro odvzdušnění nádrže je řízen podle provozního stavu motoru. Unikající palivové výpary jsou zachycovány filtrem s aktivním uhlím a odtud přiváděny ventilem do válců ke spalování. Palivové výpary jsou tedy z velké části využívány hospodárně a neunikají ven.


PUNTO 75 a 90

Palivo je nasáváno z palivové nádrže elektrickým palivovým čerpadlem a přes palivový filtr je vytlačováno k rozdělovacímu potrubí paliva a pak ke vstřikovacím ventilům. Regulátor tlaku udržuje tlak, narozdíl od tlaku v sacím potrubí, na konstantní hodnotě asi 2,5 bar (250 kPa). Vstřikovací ventily jsou řízeny elektronicky a vstřikují palivo pulsně do sacího potrubí před sací ventily. Na jedno otočení klikového hřídele je vždy vstříknuto poloviční množství paliva potřebného pro fázi sání.
Stejně jako u centrálního vstřikování dostává řídící jednotka informace od různých snímačů o provozním stavu motoru a reguluje podle toho okamžik vstřiku a množství vstřikovaného paliva. Při delším otevření vstřikovacích ventilů je vstříknuto více paliva.


PUNTO GT

U motorů o výkonu 133 PS probíhá vstřikovaní paliva sekvenčně. To znamená, že vstřikovací ventily jsou řízeny jednotlivě tak, aby vstřikovaly palivo podle pořadí zapalování před sací ventily motoru. Volbou okamžiku vstřiku v poměru k dobám otevření sacích ventilů se může lépe řídit složení výfukových plynů a výkon motoru. Motor navíc lépe akceleruje. Vstřikování je synchronizováno snímačem fáze vstřikování, který je poháněn vedlejším hřídelem motoru.
Řídicí jednotka reguluje plnící tlak turbodmychadla ventilem, čímž se brání přetížení motoru. Kromě toho se používá speciální průtokoměr vzduchu. Při snímání hmotnosti vzduchu se elektricky zahřívaný žhavící drát ochlazuje proudícím nasávaným vzduchem. Aby se teplota nasávaného vzduchu udržovala konstantní, mění se žhavící proud podle nasávaného vzduchu. Podle kolísání žhavícího proudu rozpozná řídící jednotka stav zatížení motoru a podle toho reguluje množství vstřikovaného paliva. Aby se zabránilo zkreslení vlivem nečistot, odžhavuje se žhavící drát automaticky po každém vypnutí motoru.


Na chlazení vstřikovacích ventilů 1 je na kolenu sání 2 umístěn ventilátor 3. Při teplotách nad 110 °C zapíná termospínač 4 ventilátor a při poklesu teploty pod 95 °C ho opět vypne. Zabrání se tím u zahřátého motoru tvoření bublin v palivu. Tyto bubliny negativně ovlivňují chod motoru.



Obsah

WebZdarma.cz